Přeskočit na obsah

Čeněk Slepánek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeněk Slepánek
Jiná jménaJ.V. Přemysl
Narození20. června 1878
Suchdol u Konice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. října 1944 (ve věku 66 let)
Kojetín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníKojetín, městský hřbitov VII/8-9
Povoláníspisovatel
Zaměstnavatelkuk Ministerium des äußert
Domovské městoSeč, soudní okres Plumlov
Politická stranaČeskoslovanská sociálně demokratická strana dělnická
OponentTomáš G. Masaryk
Nábož. vyznánířímskokatolické
ChoťLudmila Slepánková
DětiLudmila Reitmayerová-Slepánková; Milada Slepánková
RodičeVincenc Slepánek
Františka Slepánková, rozená Kýrová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc „Čeněk“ Slepánek (20. června 1878 Suchdol u Konice[1] – 21. října 1944 Kojetín)[2][3][4] byl český spisovatel[5][6], básník, překladatel[7][8] a novinář.[9]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Byl kandidátem Nobelovy ceny mírové v roce 1929[10] za Československo; editor revue Slavische Monatshefte[11], deníku Moravské rozhledy[12][13], Lidových zájmů[14] a literárního plátku Naděje[15]; zahraniční korespondent Národních listů[16] a deníku Lidové noviny[17][18]) v Rusku[19][20][21], Srbsku[22][23][24] a Bulharsku.[25] Byl rakouským špionem/diplomatem ve Švýcarsku, kde v letech 1917–1918 působil mimo jiné ve strukturách organizace Maffie.[26][27][28][29]; vězeň odsouzený za slovní útoky vůči prezidentu Masarykovi, jemuž udělil milost Edvard Beneš.[30]

Čeněk Slepánek sloužil jako pracovník finanční stráže na rakouské hranici (105–110 km) v Bukovině.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika 9768, sn. 127 [online]. MZA [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://mekskojetin.cz/upload/soubory/kojetinsky-zpravodaj/2017/5.pdf
  5. ↑ ZBYNĚK, Oubrecht. Královražda v Srbsku roku 1903. Její příčiny a percepce v českém dobovém tisku.. 2013 [cit. 2019-07-26]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  6. ↑ ALENA, Krátká. Kulturní život v Přerově se zaměřením na Městský dům Přerov. 2016 [cit. 2019-07-26]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  7. ↑ LENKA, Bergmanová. Přínos Josefa Zdeňka Raušara v prohlubování česko-srbských kulturních vztahů, prostřednictvím svých článků o srbské literatuře v českém tisku. 2008 [cit. 2019-07-26]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  8. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ MARTIN, Klimeš. Timocká vzpoura roku 1883 v příčinách a důsledcích s přihlédnutím k soudobému česky psanému tisku. 2014 [cit. 2019-07-26]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  10. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. 
  11. ↑ SLK - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ JEŘÁBEK, Miroslav: K počátkům novinářské, publicistické a pedagogické činnosti Františka Šelepy (1904–1908) / The Origins of Journalistic, Publishing and Educational Activities of František Šelepa (1904–1908) IN: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd 30/2016/1, str. 70, https://www.ped.muni.cz/sbspolecenskevedy/30161.html "Šelepa začal už během svých středoškolských let přispívat rozsáhlými úvahami do svobodomyslně orientovaného týdeníku Moravské rozhledy, který ve dvou ročnících v letech 1903–1905 postupně vycházel v Přerově a v Brně. Zakladatelem, vydavatelem a odpovědným redaktorem tohoto periodika byl novinář Čeněk Slepánek, jenž se se svými spolupracovníky hlásil k žurnalistickému odkazu Karla Havlíčka Borovského. Pozoruhodnou skutečností je fakt, že vydavatel se mohl od počátku opřít o agilní okruh začínajících publicistů a literátů z řad studentů vyšších ročníků gymnázií a středních škol z vícero moravských měst. Ty spojoval zájem o hlubší vzdělání, zlepšení úrovně moravské žurnalistiky i touha setkávat se s kolegy a přáteli, s nimiž mohli debatovat o studijních, uměleckých i politických tématech."
  13. ↑ VKOL - HLAVNÍ KATALOG - Úplné zobrazení titulu. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ SKC - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ VKOL - HLAVNÍ KATALOG - Úplné zobrazení titulu. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ MAGDALÉNA, Pečtová. Beletristická tvorba Josefa Merhauta. 2011 [cit. 2019-07-26]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  19. ↑ ADRIANA, Koláriková. Kronika jednoho života. Život a názory humpoleckého občana Josefa Čermáka (1884-1958). 2013 [cit. 2019-07-26]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  20. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  21. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  22. ↑ ZBYNĚK, Oubrecht. Celní válka mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem 1906-1911, její reflexe v dobovém českém tisku a vliv na české hospodářství. 2010 [cit. 2019-07-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  23. ↑ POSPÍŠIL, CTIRAD VÁCLAV, 1958-. Masaryk iritující a fascinující. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9788024640624, ISBN 8024640627. OCLC 1076269641 
  24. ↑ MAK w WWW. 193.0.75.34 [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ AT-OeStA/HHStA Diplomatie und Außenpolitik 1848-1918 GKA GsA Bern 91-1 2. Presseberichte des Militär Attaché 1917-1918; 3. „Der Kaiser“ (Sondernummer von „Sport und Salon“ 1917-1918; 3a) „L’Après Guerre“ 1917; 4. „Paris-Genève“ 1917; 5. Presseagentur „Kipa“ 1917; 6. Volksblatt in der Westschweiz 1. www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ Petice za přejmenování rychlíku Praha - Zürich na počest publicisty a kandidáta na Nobelovu cenu míru Čeňka Slepánka. Petice24.com [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ katalogi.bn.org.pl [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ Č.S. « Galerie | Čeněk Slepánek. cenekslepanek.blog.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čeněk_Slepánek&oldid=24340745“